Důležité: Tento článek není určen pro nově vzniklou akutní bolest nebo situaci, kdy se objeví například výrazná slabost či necitlivost končetiny, porucha močení nebo stolice, horečka, závažný úraz, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, bolest, která je výrazná v klidu nebo v noci, nebo jiné nové či rychle se zhoršující příznaky. V takovém případě patří problém k lékaři a u některých příznaků k akutnímu vyšetření. Nejde o seznam pro samodiagnostiku, ale o důvody k rychlejší lékařské konzultaci.
Když nejde o akutní problém ani závažné onemocnění další vyšetření nemusí být přínosné, pokud nejsou nové varovné příznaky a jeho výsledek by nezměnil další postup. Často pomáhá postupně obnovovat běžný pohyb, funkci a toleranci zátěže v dávce, kterou člověk zvládá.
Bolí vás záda už několik měsíců a úleva nepřichází? Nejdřív jste čekali, že to přejde, pak jste navštívili lékaře a vyšetření neukázalo nic závažného. Nemáte akutní neurologické potíže, závažné onemocnění ani jiný stav, který by bolest vysvětloval. Jenže záda pořád bolí. Při delším sezení, nebo když vstáváte ze židle? Někdy ráno, někdy večer, jeden den skoro vůbec a další den více?
A tak přichází logická otázka: co mám vlastně dělat?
Když vyšetření nic závažného nenajde, neznamená to, že vás záda nebolí doopravdy
U části dlouhodobých bolestí zad nelze určit jedinou strukturální příčinu, která by spolehlivě vysvětlila intenzitu bolesti a omezení. Jedním z možných odborných označení je chronická primární bolest dolní části zad, tento pojem ale není automatickou diagnózou každého, koho záda bolí déle než tři měsíce.
To je důležité i proto, že lidské tělo není automobil, u kterého stačí najít jednu poškozenou součástku a vyměnit ji. Na bolest zad může mít vliv fyzická kondice a schopnost těla zvládat určitou zátěž, množství pohybu, způsob a délka zatěžování, regenerace, spánek, předchozí zkušenosti s bolestí i psychické a sociální faktory. Doporučuje se individuálně kombinovat edukaci, aktivní postup, cvičení a podle potřeby další metody, například psychologickou podporu při významném dopadu bolesti na fungování.
A co moje plotýnky?
Tady bývá hodně nedorozumění, člověk podstoupí magnetickou rezonanci a ve zprávě se objeví slova jako degenerace, výhřez, protruze nebo vyklenutí meziobratlové ploténky. Takový nález může, ale nemusí s bolestí souviset. Je potřeba jej porovnat s příznaky, neurologickým nálezem a celkovým klinickým obrazem.
Systematický přehled zobrazovacích vyšetření ukázal, že degenerativní změny páteře se velmi často objevují také u lidí, kteří žádnou bolest zad nemají, a jejich četnost roste s věkem. Například vyklenutí ploténky bylo dle studií nalezeno i u značné části lidí bez příznaků. Výsledek zobrazovacího vyšetření proto musí být vždy hodnocen společně s příznaky a klinickým vyšetřením.
To samozřejmě neznamená, že nález na páteři nikdy bolest způsobit nemůže. Některé změny jsou u lidí s bolestí skutečně častější. Samotný popis nálezu na magnetické rezonanci obvykle nestačí k určení zdroje bolesti ani k volbě léčby. Proto se u nekomplikované bolesti zad ani rutinně nedoporučuje dělat zobrazovací vyšetření jen proto, abychom „něco našli“. NICE doporučuje zobrazování zejména tehdy, pokud jeho výsledek pravděpodobně změní další léčbu.
Tak co tedy u dlouhodobé bolesti zad opravdu pomáhá?
Tady už máme poměrně jasnou shodu několika odborných doporučení. U chronické nespecifické bolesti zad patří mezi základní možnosti péče pohyb a strukturované cvičení. Doporučení zároveň zdůrazňují edukaci, aktivní přístup a podle situace kombinaci více metod namísto spoléhání na jednu pasivní proceduru.
To neznamená bolí vás záda, tak běžte cvičit a ono to přejde, tak jednoduché to není. Spíš jde o postupné hledání toho, jakou zátěž aktuálně zvládáte, které činnosti jsou pro vás důležité a jak k nim bezpečně a postupně směřovat. A právě zde se začínají rozdělovat role jednotlivých odborníků.
Fyzioterapeut: když potřebuji zjistit, jak se moje tělo chová
Může se vás ptát:
Pokud mě záda dlouhodobě bolí a závažná zdravotní příčina byla vyloučena, fyzioterapeut může být vhodným krokem, zvlášť když člověk potřebuje individuálně posoudit omezení v pohybu a vytvořit aktivní plán návratu k činnostem. V Česku je fyzioterapeut zdravotnickým pracovníkem. Podle vyhlášky může mimo jiné vyšetřovat posturu a pohybový systém, hodnotit běžné denní aktivity, provádět komplexní kineziologické vyšetření, nastavovat fyzioterapeutický plán a pracovat s pohybem prostřednictvím kinezioterapie. Návštěva u fyzioterapeuta proto nemusí vypadat tak, že si lehnete na lehátko a někdo vám půl hodiny „rovná záda“.
- kdy se bolest objevuje,
- co ji zhoršuje a co naopak zvládáte dobře,
- kolik se během dne hýbete,
- jakou máte práci,
- jaké aktivity jste kvůli bolesti přestali dělat,
- zda máte strach z určitých pohybů,
- jakou máte sílu, pohyblivost a celkovou fyzickou kapacitu.
A především může hledat cestu, jak vás postupně vrátit k pohybu a běžným aktivitám. Přínosem fyzioterapie může být vyšetření, edukace, společné stanovení cílů a aktivní program; pasivní techniky by neměly být jedinou dlouhodobou strategií.
Masér: může pomoci, ale nemusí řešit problém
Masáž může některým lidem krátkodobě ulevit, ale je vhodnější jako součást širšího plánu zahrnujícího aktivní postup než jako samostatné řešení. Pokud máte pocit svalového napětí a masáž vám přináší úlevu, nemusíte se jí tedy automaticky vzdávat. WHO připouští masáž jako jednu z možností péče o chronickou primární bolest zad. Zároveň ale hodnotí jistotu důkazů jako velmi nízkou a zdůrazňuje, že masáž je vhodné chápat jako součást širší péče, nikoli jako jedinou izolovanou intervenci. Je navíc potřeba rozlišovat zdravotnickou fyzioterapii od běžných masérských služeb. Česká legislativa definuje živnost Masérské, rekondiční a regenerační služby jako sportovní, rekondiční a regenerační masáže prováděné na zdravých jedincích, které nenahrazují léčebný proces.
Od maséra proto není vhodné očekávat diagnostiku příčiny bolesti ani její vyléčení. Pokud je masáž pro daného člověka vhodná a přináší úlevu, může doplnit regeneraci a péči.
Trenér: když potřebuji z terapie přejít k pravidelnému pohybu
Tady přichází role, která bývá někdy podceňovaná. Fyzioterapeut vám může pomoci pochopit problém, nastavit první postup a naučit vás vhodně pracovat s pohybem.
Jenže pak přijdou týdny a měsíce a vy potřebujete:
- získat sílu,
- zlepšit kondici,
- postupně zvládat větší zátěž,
- pravidelně cvičit,
- naučit se techniku,
- a hlavně u pohybu vydržet.
To už může být práce pro kvalifikovaného trenéra. Český kvalifikační standard osobního trenéra zahrnuje mimo jiné anatomii a fyziologii pohybové soustavy, analýzu držení těla a pohybových stereotypů pro potřeby tréninku, sestavení tréninkového plánu, vedení osobního tréninku, regeneraci a bezpečnost.
Důležitá hranice
Trenér ale není zdravotník a nemá diagnostikovat nebo léčit zdravotní příčinu bolesti zad. Kvalifikovaný trenér může navázat na zdravotní posouzení a vést postupný trénink. Při nových, nezvyklých nebo zhoršujících se potížích má trénink přerušit a doporučit zdravotní konzultaci.
Ideální situace tedy někdy může vypadat: fyzioterapeut → nastavení směru → trenér → dlouhodobé budování síly a kondice. A dobrý trenér by měl poznat také okamžik, kdy vás má poslat zpátky k fyzioterapeutovi nebo lékaři.
A co když se bojím, že si cvičením záda ještě víc poškodím?
To je pochopitelná obava, hlavně pokud vás nějaký pohyb dlouho bolel, tělo i hlava se mu začnou přirozeně vyhýbat. Dlouhodobé omezení činností může u některých lidí snižovat kondici, sílu a důvěru v pohyb; cílem proto bývá postupný návrat k důležitým aktivitám, ne překonávání silné bolesti za každou cenu.
Proto se odborná doporučení u nekomplikované bolesti zad obecně přiklánějí k udržování aktivity a postupnému návratu k běžným činnostem, nikoli k dlouhodobému klidu a šetření zad. Neznamená to bolest ignorovat, ale znamená to najít přiměřenou dávku pohybu, kterou můžete postupně zvyšovat.
Tak za kým tedy mám jít?
Pokud dlouhodobá bolest zad už byla zdravotně posouzena a není podezření na závažnou příčinu, může jako praktický rozcestník posloužit toto:
Co právě potřebuji Kdo mi může pomoci
Potřebuji zjistit, jak bezpečně upravit pohyb a zátěž, která mi dělá potíže Fyzioterapeut
Potřebuji dlouhodobé vedení při silovém či kondičním tréninku po zdravotním posouzení Kvalifikovaný trenér
Potřebuji krátkodobou úlevu a regeneraci jako doplněk aktivní péče Masér nebo fyzioterapeut, podle situace
| Co právě potřebuji | Kdo mi může pomoci |
| Nevím, proč mě určitý pohyb bolí a co si mohu dovolit. | Fyzioterapeut. |
| Potřebuji posoudit pohybový aparát a nastavit první postup. | Fyzioterapeut. |
| Potřebuji se postupně vrátit k běžnému pohybu. | Fyzioterapeut, následně kvalifikovaný trenér. |
| Chci pravidelně cvičit, zlepšit kondici a zvládat větší zátěž. | Kvalifikovaný trenér. |
| Potřebuji vedení a pravidelnost při dlouhodobém cvičení. | Trenér. |
| Chci doplnit péči o regeneraci a svalové uvolnění. | Masér, pokud je masáž vzhledem ke stavu vhodná. |
| Bolest se výrazně změnila nebo se objevily nové neurologické či jiné varovné příznaky. | Lékař. |
Nejlepší odborník nemusí být jen jeden
A právě tady se dostáváme k myšlence mezioborové spolupráce. Člověk s dlouhodobou bolestí zad nemusí potřebovat fyzioterapeuta NEBO trenéra NEBO maséra, někdy potřebuje jejich práci postupně propojit.
Fyzioterapeut pomůže posoudit stav a nastavit směr. Trenér může na tuto práci navázat a dlouhodobě rozvíjet sílu, kondici a schopnost těla zvládat zátěž. Masáž může podle situace doplnit regeneraci. A lékař zůstává důležitý všude tam, kde se zdravotní stav mění nebo vznikne podezření na problém vyžadující medicínské vyšetření.
Nejde tedy o hledání odpovědi, která profese je nejlepší, ale spíš, koho potřebuji právě teď.
Zdroje pro článek
https://www.who.int/publications/i/item/9789240081789
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28192789/
https://www.nice.org.uk/guidance/NG59/chapter/recommendations
https://www.who.int/news/item/07-12-2023-who-releases-guidelines-on-chronic-low-back-pain
